Trója III (18. 3. 2006)

Nemůžu sice pořádně srovnávat, ale když potkám nedůslednou organizaci a nedořešené velení, tak to poznám. Pro tento ročník ležela všude vrstva sněhu a sluníčko si asi vzalo dovolenou. Z místa srazu se odešlo vcelku včas, proběhla registrace a také značně laxní schvalování zbraní. Což se později dost výrazně projevilo. Obě armády si odnesly věci do základních táborů a začalo se čekat. Čekalo se, až se někteří jedinci začali pouštět do soubojů a na řecké straně došlo k zajímavé kombinaci bitvy a koulovačky. Dočkali jsme se stručného, ale jasného zopakování pravidel. Načež Řekové zmizeli za moře a bitva začala.

Pláž dobyli Řekové na první pokus a, pokud jsem to dobře postřehla, bez ztráty jediné lodě. Nadvládu nad pláží už Trójané nezískali. Následovalo oblehnutí a dobytí Apolonova chrámu. Ten ale v zápětí zabral Achilles a ztropil menší scénu. A tím vlastně skončilo výraznější organizování dobývání a bitev. Do většiny následujících akcí byli Řekové více méně vedeni aktivními vojáky, občas Agamemnonem. Jak tomu bylo u Trójanů nevím, ale sázela bych na to, že velmi podobně.

V poledne se bitvy trošku přiostřily. Došlo k několika zraněním, ty měly za následek hromadu negativních emocí, agresivnější boj a další zranění. Agamemnon se to snažil trošku uklidnit a částečně se mu to i povedlo.

Kolem třetí už byli všichni poněkud navlhlí a začínali toho mít dost. To už jsme měli za sebou hromadu šarvátek, převážnou nadvládu Řeků nad vesnicí a jednu zradu Mirmidonců. A taky spoustu šípů v očích, několik tváří rozseknutých pod okem, jeden otřes mozku, nalomený prst a nespočetně modřin a šrámů. Takže se přistoupilo k závěru. Místo dobývání Tróje dvě řadovky a bitva. Bez oživování. Nikdo neví kde, ale kde se vzala, tu se vzala, stála tam velká armáda Trójanů. Stručně řečeno-Trója zůstala nedobytá.

Mrtví Řekové i Trójané se pouštěli do férovek, ať už proti sobě, nebo mezi sebou, ze srandy, nebo naprosto vážně. Došlo ještě k jednomu ošklivě rozbitému nosu a konec.

Shrnuto závěrem nebýt fajn lidí, na které jsem se těšila, či které jsem viděla prvně, byla by to poměrně ztráta času, zůstávat až do konce. Snad se příště objeví důraznější vedení.