Azeroth 2006 (28. - 29. 4. 2006)
Byli: Kelghor, Vlček, Zevla, Nili; Napsal: Kelghor
Po dlouhém připravování a balení na stal konečně pátek. Vlček si udělal zkoušky a já se ulil ze školy. Měli jsme sraz v Holešovicích u autobusu. Když jsem tam přišel, potkal jsem asi pět marodérů, ale Vlček nikde! No autobus už přijel a já konečně zahlídl Vlčka, který byl zmaten jak včelka Mája. Naštěstí bylo v autobusu dost místa a všichni si sedli.
Ale co se nestalo..... Asi dvacet minut před plánovaným příjezdem do stanice už všichni lidé v autobuse věděli kam máme namířeno a upozornili nás, že jedem špatným autobusem.... Tento jel do Doks na autobusové nádraží, kdežto my jsme potřebovali na vlak. Z autobusového nádraží nám naštěstí jel k železnici jiný autobus, kterým jsme se svezli. Poté nás čekala jízda vlakem, ta díky bohu už byla klidná. Jakmile jsme vystoupili, rozhlíželi jsme se po značení. K našemu rozhořčení byli první značky strhány, a tak nastala chvíle bloudění a hledání. Když jsme našli značení, začalo nám poprchávat. Vydali jsme se na cestu i přes hrozbu větší průtrže. Cesta po fáborcích také však nebyla to nejlepší, protože , když jsme chvilku nevěděli kudy jít, tak Zelenina od Marodérů nadhodil, že stejně takto se značí orientační běhy. Do žil se nám ale vlila nová krev, jakmile jsme našli spací louku, postavili stany a rozdělali ohýnek.
K večeru se k nám přivetřel jakýsi člověk tzv. kuchař, jenž nám nabídl za svůj pobyt u ohně kus masíčka. I neodmítli jsme, bylo výborné. Pak ještě proběhla registrace a konzultace pravidel, přičemž nás stále obtěžoval schlastaný dežon, jenž nechtěl chybět na srazu Zlodějské Gildy.
Po příjemné noci, na kterou jsme se vybavili teplým oblečením nás probudilo sluneční světlo a zvuky z venčí. Jelikož jsme počítali, že všechno proběhne podle plánovaného rozvrhu, a tak jsem já i Vlček nelenili a začali si připravovat kostýmy, barvili se,....
Konečně byl vyhlášen nástup. Kostýmy byli úžasné ve všech armádách, snad každý by si připadal jak ve Warcraftu III, Především mě zaujali některé orčí kostýmy.
2. část:
Já s Vlčkem jakožto taureni jsme šli na své místo o něco dříve než ostatní orčí bojovníci. Připravili jsme se na určeném místě a čekali než nás orci najdou. Pak jsme odehráli malou scénu a připojili se k orkům v rámci hry. Poté horda dostala první opravdický quest. Thrall nás jím bezpečně provedl a ukázal se jako dobrý vůdce. Hned po prvním střetu s jinou armádou jsme věděli komu patří titul nejlepší armády. Horda drtila nepřítele na všech frontách a za jejími patami zbyla jen vypleněná půda. Celou bitvu však pokazilo to hnusné počasí. Elfíci zmokli a jelikož jim byla dost zima, tak brzo většina z nich odešla. v závěrečné bitvě, která byla ještě ten den improvizovaně uspořádána kvůli hroznému lijáku, se střetla strana dobra (elfové, lidé a orci) proti nemrtvím a všem CPčkům. Strany byli téměř vyrovnané, ale když pak orgové přidali nemrtvákům tři životy navíc, tak nás pohroma rozválcovala.
Nebýt lijáku mohla být bitva mnohem lepší, ale i tak to byla jedna z nejlepších bitev, na které jsem kdy byl, ať už po kostýmové, organizátorské nebo příběhové stránce.
