Úvod O nás Členové Galerie Byli jsme Pojedeme Odkazy Guestbooky
Na ZKAPK VIII Jsme se všichni co měli jet těšili už předem. Měli jsme jet za bandití CP, mělo nás být skoro jako ostatních armád, a tak jsem si říkali že bude legrace. Když jsem s Krys-ou a Millhousem dojel na místo, byli jsme tam prakticky první, ale postupně dorazilo spoustu lidí. Když nastal správný čas, organizátoři nás vyslali kupředu. Ale p pár krocích nás najednou zastavili. A nikdo nevěděl co se děje.. Pomalu jsme se posunovali vpřed, a kus před místem bitvy, předstoupil Bajaja s velmi smutným výrazem. Prohlásil něco ve smyslu: „Dámy a pánové, je mi to velice líto, ale bitva se ruší. Na místo konání přijel na kole, doufám že ne na popud někoho z vás, pán v černé bundě s nápisem POLICIE, a oznámil nám, že se akce nekoná.“ V tu chvíli mu zazvonil telefon. Rozhovor začal smutně, ale pak s úsměvem odložil telefon a prohlásil: „Dámy a pánové.. Akce pokračuje!!!“. Všichni začali jásat.
Po příchodu na místo jsme vyslechli přednášku hlavních organizátorů, kteří pochopitelně nechtěly sebemenší průšvih, a taky povídali něco o vstupném 2000,- na osobu. Přes všechny problémy byla zahájena registrace, a náš první problém vznikl, při stavbě naší „pevnosti“. Nemohli jsme se prostě dohodnout, kolem kterých stromů provázek uvážeme…
A Pak bitva začala. Nejdřív jsme se po malých skupinkách potloukali po bitevním poli, a občas někoho zabili, a pak jsme se uchýlili k plnění mnoha Questů, pod Žabákovým vedením. Například zajímavý quest bylo hraní si na sedláky, kterým byla napadena vesnice. Mezi každým questem jsme měli trochu volného času, a tak jsme si vymýšleli nepřebostovaná CPčka a zabíjeli každého kdo nám přišel pod ruku. Jen Kompanii jsme se snažili vyhýbat. Tolik zničených zbraní jako od ní za tuhle bitvu jsme možná neměli celá skupina za poslední půlrok. Jasně, může se omylem stát ledacos, ale když mě někdo např. přetáhne toporem od sekery přes celý záda, a když mu to řeknu, ještě mě seřve co to kecám, je už to na pováženou. A ten případ nebyl ojedinělý. I přes tyto nedostatky, jsme si bitvu docela užívali, a ač s četnými modřinami, odřeninami a pohmožděninami od štítů pár nepřátel jsem všichni přežili, dokonce i BumBum s rozbitým nosem.
Po Akci jsem se uchýlili do Duhové Čajovny a tam se už jen rozkládali….